Expozice

Historický vývoj Nových Hradů

Stálá expozice muzea mapuje vznik a vývoj města Nové Hrady a jeho nejbližšího okolí od druhé poloviny 13. století do současnosti. Vzpomenuty jsou nejvýznamnější události, osobnosti a stavby. Expozice začíná přiblížením prostředí, ve kterém byl založen strážní hrad na Vitorazské stezce. Součástí historie města a tedy i expozice jsou dva velmi významné rody Rožmberků a Buquoyů. Na některé jejich příslušníky se expozice zaměřuje samostatnými tématy. Prostor je věnován též nejvýznamnějším novohradským památkám: hradu, rezidenci na náměstí, kostelu a klášteru, zámku či hrobce. Díky spolupráci s Ústavem dějin umění můžeme obšírněji představit též novohradské parky.

Model Novohradských hor

Unikátní vrstevnicový model Novohradských hor nabízí jedinečný pohled na reliéf místní krajiny. V rámci měřítka 1: 12 500 zobrazuje území o ploše přes 500 km2 a rozdílu 620 metrů mezi nejníže a nejvýše položeným místem. Model je osazen 90 diodami označující nejvýznamnější hory, obce, vodní plochy a přírodní zajímavosti, které si může návštěvník rozsvítit pomocí připojeného ovládání. Model doplňují velkoformátové fotografie po obvodu místnosti zachycující výhledy do krajiny i intimnější zákoutí Novohradských hor.

Autorem modelu, fotografií i samotného konceptu expozice je Milan Koželuh.

Skanzen železné opony

Skanzen ochrany státní hranice a železné opony

V roce 2013 byl v těsné blízkosti bývalé celnice na hraničním přechodu Nové Hrady – Pyhrabruck vybudován skanzen ochrany státní hranice, který je součástí Novohradského muzea. Vybudování skanzenu se uskutečnilo za podpory Evropské unie, z Evropského programu pro regionální rozvoj.

Základ skanzenu tvoří exponáty z bývalého soukromého pohraničního skanzenu v Borovanech, který vybudoval pan Radomil Marek se svými přáteli.

Cílem expozice je podat přehled o vývoji ochrany hranic od nejstarších dob až po vstup České republiky do schengenského prostoru EU. Větší část expozice je zaměřena na ochranu státní hranice v období tzv. studené války, kdy byl svět rozdělen na dvě nesmiřitelné politicko-hospodářské a vojenské soustavy.

Hlavními autory expozice a informačních textů jsou Václav a Ladislav Marek.

Buquoyská hrobka

Buquoyská hrobka tvoří výraznou dominantu novohradského hřbitova. Stojí na východním konci hřbitova ve směru ke státní hranici. Hrobka má dvě části – kryptu v přízemí a kapli v patře. Nad vchodem do zádušní kaple stojí za povšimnutí rozměrná pozlacená mozaika Panny Marie, zhotovená podle návrhu Maxe Švabinského. V tympanonu portálu v přízemí je umístěn kamenný reliéf s buquoyským znakem neseným párem gryfů a rodovým heslem: „DIEU ET MON ROI“ (Bohu a mému králi). V hrobce je dodnes umístěno osm rakví s tělesnými ostatky Buquoyů (tři manželské páry) a jejich příbuzných, sourozenců z rodu Cappy. Další členové rodu Buquoyů zůstali uloženi v původní rodinné hrobce, kterou nechala zbudovat hraběnka Marie Magdalena v novohradském kostele sv. Petra a Pavla v 17. století.

Hrobku nechal vybudovat hrabě Karel Bonaventura Buquoy (jmenovec císařského generála a vítěze na Bílé hoře). Tato stavba byla postavena v letech 1902 – 1904 v pseudogotickém slohu novohradským buquoyským stavitelem Karlem Bůžkem podle projektu pražského architekta vládního rady Josefa Schulze (autor návrhu přestavby Národního muzea a budovy Rudolfina v Praze). Stavba velmi připomíná schwarzenberskou hrobku v Třeboni, liší se však od ní především tím, že nemá podzemní krypty.

Archiv a knihovna regionální literatury

Interní knihovna regionální literatury

Muzeum disponuje sbírkou více než 200 knih, letáků a map tematicky zaměřených na historii a přírodu novohradského regionu. Muzejní knihovna je primárně určena pro interní potřeby muzea a jeho badatelů. Dalším významem je budování samotné sbírky jednotlivých exemplářů. Externí badatelé a čtenáři by měli v první řadě hledat konkrétní publikaci ve veřejných knihovnách: Městské knihovně Nové Hrady a Jihočeské vědecké knihovně. Pokud neuspějí, mohou se obrátit na muzeum ohledně možností prezenční či distanční výpůjčky.

Anton Teichl

Muzeum provedlo digitalizaci všech tří stěžejních publikací novohradského archiváře a správce panství Antona Teichla (1837-1913).

Dějiny města Nové Hrady s přihlédnutím na panství novohradsk
Dějiny novohradského panství
Příspěvky k dějinám města Nové Hrady

Hasičské kroniky

Muzeum spravuje soubor kronik Sboru dobrovolných hasičů Nové Hrady z období posledních dvaceti let. Členové spolku mohou do kronik nahlédnout po předchozí domluvě, případně jim bude poskytnuta digitální kopie. Ostatní mohou do kronik nahlédnout se souhlasem SDH Nové Hrady.

Diplomové práce

Novohradské muzeum se snaží monitorovat a archivovat obhájené diplomové a bakalářské práce tematicky spojené s historií Nových Hradů a Novohradska.